Kenya

Keňa leží v rovníkové oblasti východní Afriky. Na východě sousedí s Indickým oceánem a Somálskem, na severu se Súdánem a Etiopií, na západě s Ugandou a na jihozápadě s Tanzánií. Keňa, Uganda a Tanzánie si mezi sebou dělí Viktoriino jezero, největší v Africe.

Keňa si své státnosti užívá od roku 1963, kdy se osamostatnila od Velké Británie. Ta rozšířila svůj vliv v Keni oficiálně v roce 1920, kdy zde zřídila kolonii. Ještě předtím, od roku 1897, však byla Keňa součástí rozsáhlého Britského východoafrického protektorátu.

Dnes je Keňa pluralitní demokratickou republikou. Je rozdělena na osm provincií (Nairobi, Západní, Východní, Centrální, Pobřežní,Rift Valley, Severovýchodní a Nyanza) a 73 administrativních okresů. Keňa je závislá na svém zemědělství. Pro většinu země je charakteristická vysoká úroveň chudoby, nedostatek přírodních zdrojů a špatná integrace státního ekonomického systému.

Úrodné a poloúrodné půdy tvoří asi 88% celkové rozlohy půdy a pokrývají 35 okresů. Přibližně 20 % celkové lidské populace a přes 50% produkce dobytka se nachází právě v těchto oblastech.

Podle Populačního fondu OSN má Keňa v současné době 23 milionů obyvatel. Tento počet by se měl do roku 2025 zvýšit asi na 50 milionů. V minulosti zde populace vzrůstala nejrychleji nejen v Africe, ale vrámci celého světa. Meziroční přírůstek tvořil asi 3,8%. Tato úroveň v osmdesátých letech mírně poklesla na 3,4%. S dnešními 2,2% má Keňa jeden z nejnižších meziročních přírůstků v Africe. Za tímto strmým poklesem stojí především úspěšné vzdělávací programy zaměřené na rodinný život, díky nimž se významně snížila porodnost.

Statistiky ukazují, že klesá také průměrná životnost obyvatelstva. Muži se dnes vKeni dožívají asi 52 let, ženy okolo 55. Hlavním důvodem tohoto poklesu je krize způsobená nemocí AIDS. Podle Zprávy o vývoji lidstva, vydávané OSN, by bez AIDS vKeni lidé umírali dlouho po šedesátce.

Přibližně 52% Keňské populace žije pod hranicí chudoby. Podle Centra OSN pro lidská sídla bydlí 28% obyvatelstva ve městech a míra urbanizace je okolo 6,5%. Předpokládá se, že vroce 2010 bude ve městech žít už asi 30% lidí. Přitom pouhých 49% lidí má přístup kpitné vodě a 43% klékařské péči.

Rychlý růst populace a zvýšená urbanizace mění demografický profil země, zvláště ve velkých městech, jako je Nairobi. Městské slumy spolu spřílivem vesničanů do města drasticky vzrůstají a vyvíjejí tlak na sociální zařízení a trh práce.

Vsoučasnosti je vKeni asi 13 milionů žen a mužů, kteří jsou dost silní na to, aby vydrželi celý den pracovat. Ztoho 4,3 milionů je zaměstnaných a zhruba o 1,5 milionu lze říct, že dostávají za svou práci „náležitou“ mzdu. Zbytek, asi 2,5 milionu tvoří kováři, silničáři, kameníci a drobní obchodníci. Ostatní pracují vtzv. jua kali (horké slunce) sektoru, to znamená, že pod širým nebem nebo jen pod stromy provádějí různé drobné řemeslné práce.

Nejnovější statistiky zroku 2004 ukazují, že 4 miliony dětí mezi šestým a čtrnáctým rokem nechodí do školy. Hlavním důvodem je ničivá chudoba, většina rodičů a pěstounů si zkrátka nemůže dovolit platit školné. Vzemi je asi 150000 dětí, které žijí na ulici. Většinu znich přitom najdete právě vulicích a slumech vNairobi. Jedním znich je Soweto.